Nové začátky

Zamysleli jste se někdy nad tím, co každý den všechno začínáme a v čem je další den našeho života nový a jiný? Možná si to neuvědomujete, ale naprosto ve všem je jiný! Žádný den není stejný a stejně tak i my, i když se to nezdá, jsme po každém probuzení úplně jiní a noví.

Aniž bychom to nějak výrazně pociťovali, nechá naše tělo denně zemřít miliony buněk a pro mnoho buněk našeho těla je každý den novým startem do života a novým začátkem. Je to přirozený proces a je dobré si tento proces uvědomovat. Je to základní projev a podmínka života – změna, obnova, regenerace. Příroda kolem nás se proměňuje v cyklech. Končí den začíná noc, končí léto, přichází podzim, končí jedna minuta, začíná druhá, začínají nové vztahy, nová práce, nové koníčky, nové projekty, nové zážitky, nová přátelství….

Nové začátky máme každý z nás spojeny s jinými pocity, pro každého znamenají něco jiného. Někdo se těší, raduje, někdo má strach, pro někoho jsou nadějí či výzvou pro jiného nebezpečím. S čím máte spojené začátky vy? S nadšením nebo s obavami?

Ani jedno není dobře nebo špatně. Protože nadšení a radost jakoby nám ukazovaly, kudy je pro nás dobré jít, obavy nám zase ukazují možná úskalí a varují nás, na co si máme dát pozor. Je dobré vše vyhodnotit a pak se rozhodnout, jestli jít do nové zkušenosti nebo nejít. Položit si otázky: Jak velký to má pro nás význam? Co získáme? Co ztratíme? 

Někdy mám pocit, že čím jsme starší, tím je rozhodování těžší - na druhé straně by zase mělo být zodpovědnější. Klademe si otázky: „Co bude? Zvládnu to? Budu se mít lépe? Uspěji? Nebo naopak: Má smysl v tom, jak to je, pokračovat i přesto, že mi není dobře? Ale aspoň vím jak to je a jak to bude, mám pocit jakési jistoty - i když je to jistota toho, že mi není dobře. Nebo mám vsadit na nejistotu neznámého?

Podle mě je vždy lepší, pokusit se o to, abych se dnes cítila lépe než včera a zkusila něco udělat jinak, nově – byť by to měla být maličkost. A tak jako naše tělo nechává umírat staré buňky, aby je mohly nahradit nové a funkční, tak i my můžeme nechávat staré a nefunkční zvyky a „vzorce chování“ postupně umírat a učit se je nahrazovat takovými, které nám přináší radost a spokojenost.

Můžete ovšem namítnout, že jsou změny a nové začátky, které příliš neovlivníme. Například počasí, střídání noci a dne, střídání ročních dob nebo že neovlivníme to, jaký je šéf nebo kolegové nebo rodina. To je pravda, ale vždy můžeme ovlivnit to, jak se k nim postavíme.

Když začne pršet, tak si vezmeme deštník, když přijde zima, tak se dobře oblečeme – to už umíme. A stejně se můžeme naučit i jednat s lidmi tak, abychom se s nimi cítili dobře a naše vztahy byly optimální. Nemůžeme však chtít, aby se změnili oni. To je jako bychom chtěli, aby po noci nenastal den, aby nepršelo, když nemáme deštník. Tak nesmyslné to je.

Nově se musíme začít chovat a nově musíme začít jednat MY. To my máme potřebu něco změnit, takže my potřebujeme najít způsob, jak změny dosáhnout.

Vím, není to jednoduché, často se i spálíme a někdy i situace a vztahy zhoršíme, ale bez nových začátků nikdy nebudeme mít jiný a lepší život. 

Ivana Robošová a Jitka Sedlářová st.

Novinky

Články a zajímavosti nejen o józe

Rok psa

Malou část nového roku máme za sebou a během ní jsme si pravděpodobně ...  Více

Jóga na hlavu postavená

Když je něco na hlavu postavené, nebo vzhůru nohama, obvykle to vyjadřuje ...  Více

Povoláním jogín

Ráno vítat Slunce na ranní lekci na terase, snídaně v kavárně, popracovat ...  Více

Nepotřebuji chrámy, ani složité filozofie, můj mozek a mé srdce jsou mými chrámy, a laskavost je mou filozofií.

Dalajláma

Ochrana osobních údajů |  Podmínky a pravidla rezervačního systému |  Provozní řád |  Lektoři Domu jógy |  Novinky |  Škola Domu jógy |  Povinně zveřejňované informace